Můj otec a Ronnie na mě čekali, když jsem se zhroutila do židle. "Jsi v pořádku, štěně?" zeptal se táta, když mi záda dopadla na židli a já znovu zasyčela. "Jo. Jenom pořád zapomínám, že to tam je." Zasmála jsem se tomu, ale táta zavrtěl hlavou. "Myslel jsem, jestli jsi v pořádku po tom, co jsi se rozloučila s Cass?" Polkla jsem a pak přikývla. Bedlivě mi sledoval obličej a povzdechl si. "Tady." P