„Vypadám úplně jako ona…“
„No, máš nos po matce.“ Táta se zasmál. „Nechtěl jsem tě vyděsit.“ Zadíval se na fotku, pak na mě. „Odtud pocházíme, Amy.“ Ukázal na fotku. „Naše síla pramení z ní. Vděčíme jí za všechno, co můžeme dělat pro ochranu naší smečky.“
„Používáš svou sílu k ochraně naší smečky?“ Podívala jsem se mu do očí.
„Samozřejmě. Děláme, co musíme.“ Táta se posadil zpět a otřel si obličej
















