"CO KDYŽ někdo přijde?" ptám se už po milionté.
"Nikdo nepřijde," odpovídá Hunter trpělivě. Stojí u dřevěné kuchyňské linky, krájí maso a zeleninu a vypadá tak normálně, tak obyčejně, že skoro zapomínám, že by dokázal někoho probodnout vlastními prsty, vyříznout mu játra, sníst je k snídani a stejně by se necítil sytý.
"Jak si můžeš být tak jistý?"
Zvedne kuchyňský nůž, přestane krájet červené mas
















