PANIKA se stává něčím, co cítím příliš často. Mé nohy často zakořeněné v zemi a já ztrácím veškerou schopnost myslet a pohybovat se. Myslím, že bych se ani nemohla pohnout víčkem. Nemohla jsem dýchat, ani jsem nic necítila. Můj tep se začal zpomalovat a já jsem cítila, jak neodvratné klepe na mé dveře. Duše v mém těle by ty dveře dokořán otevřela a já bych se ocitla v panickém záchvatu.
Ale vím, ž
















