Noční vzduch je suchý a chladný, čeří mi vlasy na zádech a ve tváři, když kráčím po prázdném poli hned za Hunterovým vlastním hradem. Pořád mi bere dech, jak obrovské je jeho sídlo, a pořád se nenávidím za to, že se nemůžu ubránit dojmu, jak moc mě ten dům, který si pro sebe postavil, ohromuje. Svým způsobem mi to připadá spíš jako svatyně než to místo, které dívky nazývaly svatyní. Tenhle chladný