Vzpomínám si jen na to, jak mi prsty ztrácely cit a jak jsem na Huntera křičela, ať se ode mě drží dál. A zbytek je rozmazaný, jakmile otevřu oči a vidím strop jeskyně, jak na mě zírá. Na čelo mi dopadne pár kapek vody. To mě asi probudilo. Celá bolavá, zasténám, když se pokusím pohnout, ale marně, protože se cítím jako olovo. Jakmile se pohnu, cítím, jak se ke mně někdo váhavě blíží, zastaví se j
















