Čekám v uklidňujícím tichu, když Hunter a já kráčíme lesem a vyhříváme se v horku slunce, které nám svítí nad hlavami. Vítr občas zafouká, čeří listy na stromech, rozcuchává mi vlasy a nutí mě se trochu usmívat. Necítím se divně, i když bych měla. I když jsem napjatá jako stromy, ztuhlá jako větve, cítím se příjemně, když jdu vedle něj. Připadalo mi tak divné, jak řekl, že chce se mnou strávit den