Zvuk zvonků mě vytrhne ze snů. I když to nebyl úplně sen. Jen nekonečná temnota, kde jsem se točila dokola. Pořád dokola jsem chodila, běžela, křičela, ale bylo to, jako bych byla v temné díře, úplně sama a nikdo po mém boku. Tak jsem pokračovala, dokud jsem neuslyšela zvonit zvonek a to mě probudilo. Rozhlédnu se kolem sebe. Na chvíli mě to mate, protože už jsem si tak zvykla na pokoj v útočišti,