HUNTER ode mě nespouští oči od chvíle, kdy si sednu na jednu z barových židlí u kuchyňské linky a jím polévku, kterou mi Marmee udělala. Jeho oči sledují každý můj pohyb, vnímají sebemenší gesto, jako hladová bestie, která se dívá na svou příští kořist. Těžko se mi polyká, ne proto, jak horká ta polévka ve skutečnosti je, ale proto, že se nemůžu zbavit toho neznámého pocitu, který mi zuří v srdci
















