JE TO, jako by se to, co se stalo v jezeře, nikdy nestalo. Hunter se loudá zpátky do kopce a do lesa, aniž by se ohlédl, zatímco já spěchám, abych si obula boty a běžela za ním. V jeho hlavě je přepínač, jako bych udělala něco strašného. Ale nemohla jsem, i kdybych se přetrhla, vzpomenout si, co. Jen jsem se . . . cítila skvěle, abych byla upřímná. Cítila jsem se dobře poprvé od té nehody a nemohl