Je zpět a drží v ruce černou mikinu tak velkou, že bych si ji mohla vzít na večeři s páskem a podpatky a byla bych dobře oblečená. Vezmu si ji od něj a tisknu si ji k hrudi jako talisman. Ručník mám stále omotaný kolem hlavy a ramen. Pořád se klepu zimou. Připadám si naprosto směšně. "Aidane?" "Ano, Kaylo?" "Je mi to moc líto. Slibuju, že nejsem žádnej magor. Jenom trošku." S vážným výrazem mi odh