Panebože, byl tak přímý!
Vykoktala jsem: „Cítím se kvůli tobě nepříjemně od první chvíle, co jsem tě potkala,“ a okamžitě jsem si chtěla vrazit pěstí do obličeje.
Když se jeho tvář zatáhla, dodala jsem: „Ale dnes večer je to poprvé, co to není ten špatný druh nepříjemnosti.“
Bez mrknutí na mě zíral. Bum, bum, bum mi bušilo srdce.
Hlas měl zastřený, když se zeptal: „Jaký druh nepříjemnosti to je, B
















