S vděčností přikývnu, pak vstanu a následuji ji od stolu, cítím Aidanův pohled na svých zádech, jak odcházím. Jakmile jsme uvnitř dámské toalety a dveře se za námi zavřou, opřu se o umyvadlo, zakryji si obličej rukama a zhluboka vydechnu. Deb mi položí ruku na rameno. „Neměj si to za zlé. On to chápe.“ Spustím ruce a bezmocně se na ni podívám. „Chápe co? Že jsem idiot?“ Debiny hnědé oči jsou laska