Shodí mě na zem na měkký kousek hlíny a pak mě tlačí dolů, dokud neleží na zádech. Rozkročený nade mnou mi chytne předloktí. Divoce po něm švihám a snažím se vymanit. "Ne, zajíčku," dýchá, oči divoké touhou. "Přestaň se bránit. Je čas se nechat ošukat." "Argh!" Odmítám přestat. Aidan si to očividně užívá a chvíli mi dovolí se s ním přetahovat, než mi strhne boty a stáhne džíny z kotníků. Když jsem