„Kaylo? Jsi v pořádku?“ Aidan se ohlédne přes rameno a sleduje můj pohled. Rychle se otočím zpět ke stolu a vykouzlím nucený úsměv. „Jenom jsem si myslela, že jsem někoho zahlédla.“ Není to lež. A není to, jako bych tady měla sedět a přiznat, že ten někdo, koho jsem si myslela, že znám, může, ale nemusí být duch, takže si prostě ponechám tenhle hloupý úsměv na tváři, dokud se mi tep nevrátí do nor