Políbí mě do vlasů. Pak tam jen tak stojíme v příjemném tichu, objímáme se a posloucháme, jak si vítr hraje v korunách stromů. Zvuk dětského smíchu se k nám nese přes vodu. Aidan se tiše zeptá: „Chceš někdy děti?“ Pulz mi divoce poskočí. Ruce se mi začnou třást. Zavřu oči, zabořím obličej do jeho hrudi a zašeptám: „Ano.“ V jeho energii se něco změní. Do jeho paží se vkrádá nové napětí. „Řekl jsem