Z periferního vidění jsem zahlédla několik záblesků fotoaparátů. Svatá prostoto, fotili mě, jak se hloupě usmívám na Jacksona Boudreauxe jako vesnický idiot. Ohlédla jsem se zpět na tu beztvarou masu lidí. Studený pot mi stékal po zádech mezi lopatkami. Můj úsměv zůstal pevně přilepený na tváři. Jackson řekl: „Chci, abyste všichni navštívili Biancu v Quarteru do konce měsíce. Uděláte to pro mě?“ D