Melody našpulila rty a na Tiffany nereagovala. Věděla, že se jí Jeremy nezastává. Pouze projevoval péči, jakou by lékař projevil pacientovi. Nedalo se popřít, že Jeremy je skvělý lékař. Vždy byl logický a vždy by ctěl svou povinnost lékaře a léčil každého pacienta s nejvyšší pílí a péčí, za boží milosti. Nicméně, tohle by nikdy nebylo zvláštní péčí pro Melody. Melody se otočila a podívala se směrem, kde Krystal krájela dort a rozdávala ho. Krystal se velmi podobala Cheryl, ale moc se neusmívala. Zůstala bez výrazu, i když krájela dort. Vypadala, jako by nedržela dort, ale skalpel. Jeremy seděl na druhé straně a prohlížel si s Haroldem nějaké papíry, pravděpodobně diskutovali o případu. Krystal přinesla talíř a položila ho před něj. "Děkuji ti, že jsi mi dnes nosil ty věci." Jeremy se podíval nahoru. "Nemáš zač. Andrew a Laura mě požádali, abych na tebe dával pozor." "Jsou to takoví všetečkové." Jeremy neodpověděl a vrátil svou pozornost k lékařským záznamům před sebou. Harold je přinesl dříve – záznamy o předchozí léčbě pacienta. Krystal k nim obrátila svou pozornost a ledabyle se zeptala: "Co to je?" "Pacient, který byl právě přijat s frakturou lebky a meningiomem. Jsou tam i další komplikace, takže je to poměrně složitý případ." Krystal se odmlčela, ale brzy se k nim přidala ve studiu případu. Harold s nimi chvíli studoval spis, než ho zavolali pryč. Když se chystal odejít, zaslechl Jeremyho a Krystal, jak diskutují o tom, zda je pacient vhodný pro konzervativnější léčebný přístup. Zavrtěl hlavou a bezmocně řekl: "Právě teď máme setkání. Pokud se o tom chcete hádat, můžete v tom pokračovat zítra na schůzi." Ani Jeremy, ani Krystal nezvedli hlavy, když současně vyhrkli: "Ještě se na to podívám." Harold neměl co říct a mohl jen odejít. Nicméně, v okamžiku, kdy se otočil, zahlédl Melody a Tiffany sedící v rohu. Melodin pohled byl náhodou upřený na Jeremyho a Krystal. Harold byl v oddělení nejochotnější ke komunikaci. V tu chvíli si vzpomněl na vágní informace, které slyšel o Melody a Krystal. Vzal talíř s nakrájeným ovocem a zamířil k nim. "Přemýšlíte dámy o dietě, takže se nedotýkáte dortu? V tom případě si dejte nějaké ovoce. Je čerstvé a chutné." "Děkuji, doktore Frankline," řekla Melody tiše. Harold zvedl obočí. "Proč jsi tak zdvořilá? Všichni jsme kolegové. Aha, správně. Měla bys Jeremymu říct, aby trochu zvolnil s tou svou oddaností práci, aby nikoho nezatahoval do diskusí o případech na setkání." V jeho tváři byl bezmocný výraz a zamumlal, když se otočil zpět, aby se podíval na Jeremyho. "Vidíš? Není spokojený s tím, že do své diskuse zatáhl jen doktorku Finniganovou. Teď má v tom zapojené i Caleba a Setha." Melody sledovala jeho pohled. Skutečně našla kolem Jeremyho více doktorů, kteří se shlukovali, jako by měli schůzi. Zamrkala a její zaťaté prsty se konečně uvolnily. Když Harold odešel, Tiffany se naklonila a zašeptala: "Takže doktor Chesson a doktorka Finniganová diskutovali o případu. Zajímalo mě, proč doktor Chesson najednou změnil charakter a tak šťastně si povídal s doktorkou Finniganovou." Melody tiše zamručela jako odpověď. Setkání netrvalo příliš dlouho, protože někteří lidé měli ještě směnu. Melody měla denní směnu a mohla jít rovnou domů. Tiffany se zadívala na oblohu a povzdechla si. "Kdy už tohle období dešťů skončí? Vypadá to, že bude brzy zase pršet. Jak se dostaneš domů, Melody?" Melody nedostala šanci odpovědět, než Harold přišel a řekl: "Slečna Wardolfová samozřejmě odjíždí s Jeremym. On taky nemá později směnu." Melody se podívala na Jeremyho, ale ten se bavil s Krystal. Když uslyšel Haroldovu poznámku, podíval se. "Nejedu s ní." Harold byl zaskočen. "Cože?" Krystal listovala lékařským záznamem v ruce a rychle se podívala na Melody. "Doktor Chesson a já chceme pokračovat v diskusi o tomto případu. Plánujeme se vrátit do kanceláře." "Je to pro tebe v pořádku, slečno Wardolfová?" zeptala se lehkovážně.