Když Melody znovu spatřila Krystal, bylo to v nemocnici. Primář ji doprovodil dovnitř a představil ji jako jejich nejnovější lékařku, doktorku Finniganovou. Melody zrovna pracovala na svých poznámkách. Když vzhlédla, uviděla Krystal stát vedle Jeremyho. Byli spolu zabráni do rozhovoru. Oba měli na sobě bílé pláště a oba měli podobný výraz lhostejnosti, což je dělalo obzvlášť kompatibilními. Jako by Krystal ucítila Melodyin pohled, otočila se a podívala se přímo na ni. V jejích očích nebyla žádná zvědavost ani emoce. Spíše si Melody prohlížela od hlavy až k patě, jako by ji chtěla rozebrat zevnitř ven. Poté odvrátila zrak a něco řekla Jeremymu, což způsobilo, že se i on podíval na Melody. Nenápadně se zamračil. Nemocnice Jembina byla jednou z nejlepších nemocnic ve městě Jembina, takže měli neustále napilno. Přivítání pro Krystal bylo stručné a sestávalo jen z několika slov, než se všichni vrátili ke své práci. Lékaři se také rozešli, a když si Melody uklidila své věci, připravila se odebrat krev některým ze svých pacientů. V tu chvíli zaslechla klepání prstů na stole. "Dejte mi všechny záznamy z lůžka číslo 4 za poslední týden," řekl Jeremy. Melody mu je podala a zeptala se: "Přebíráte lůžko číslo 4?" Jeremy nepřestal listovat v záznamech, když odpovídal: "Měla byste teď odebírat krev jiným pacientům, místo abyste mi kladla takové otázky." "Jen jsem se zajímala." Jeremy se na ni podíval bez výrazu. "V nemocnici je spousta lidí, kteří potřebují naši péči, takže neplýtvejte čas prázdnými slovy. Ta minuta, kterou jste právě promarnila, by vám stačila na změření teploty třem pacientům." Nikdy si nebral servítky. Kolem sesterny bylo spousta lidí, a kvůli Jeremyho slovům se teď na Melody soucitně dívali. Melody strnuly ruce v půli pohybu, když Jeremy pokračoval tím chladným hlasem. "Lékaři a sestry mají své povinnosti, takže byste neměli překračovat své pravomoci. To je základní pravidlo." S tak tvrdými slovy nemohla Melody nic dalšího vysvětlovat. Mlčky vstala a připravila se na odběr krve. Když opustila sesternu a procházela kolem Jeremyho a Krystal, zaslechla, jak ta druhá říká: "Zdá se, že tato nemocnice neodvedla dobrou práci při školení svých sester." Jeremy zamručel jako odpověď a pak řekl: "Je to jen ojedinělý případ, ale dám o tom vědět primáři." Během obědové přestávky Melody cítila, jak ji začínají bolet uši, a tak se schovala na toaletu, aby si vyndala sluchadla. Její problémy se sluchem se zhoršovaly. Začínaly se jí objevovat problémy s ušima, protože nosila sluchadla po dlouhou dobu. Proto jí Simon při poslední kontrole navrhl kochleární implantát. Když Melody stála v kabince se sundanými sluchadly, její svět ztichl. Její první pár sluchadel jí daroval Jeremy. Od té události uplynulo půl roku a rodina Wardolfových konečně ztratila trpělivost. Rozhodli se hodit ručník do ringu poté, co řada lékařů, které pro ni našli, nedosáhla žádného úspěchu. Cheryl byla ta, která o tom informovala Jeremyho. Hned druhý den za ní Jeremy přišel s párem sluchadel. Bylo to toho dne, a poprvé za půl roku, kdy Melody konečně mohla Jeremyho znovu jasně slyšet. "Dobře je noste. Nesundávejte je," řekl. Melody zůstala na toaletě asi deset minut a vyšla ven, až když se jí ulevilo. Když se vrátila, v sesterně byl rozruch. Všichni byli zabráni do nějaké diskuse. Poté, co si všimli Melody, všechny pohledy se upřely na ni současně. Melody zamrzla. "Co se děje?" Někdo odpověděl: "Slyšeli jsme, že rodina Wardolfových darovala našemu oddělení dalších pět přístrojů, a všechny jsou to nejmodernější stroje ze zahraničí." Melody vzhlédla a její ruce se nevědomky zaťaly v pěst. Když Melody poprvé začala pracovat v nemocnici, Andrew daroval dva přístroje. Tyto dva přístroje se však brzy staly břemenem, které Melody tížilo. Andrew jí řekl, že kdyby nebylo jejích uší, rodina Wardolfových by nikdy neutrácela tolik peněz. Nyní bylo těchto pět strojů pravděpodobně kvůli Krystal. Kolega, který si nevšiml jejího zvláštního výrazu, závistivě řekl: "Řekli, že jejich dcera pracuje v této nemocnici, takže jí chtěli pomoci. Melody, tvoji rodiče jsou tak milí!"