Melody se na chvíli zastavila. Caleb řekl: "Právě jsme dole jedli. Doktor Chesson ti ten dort speciálně koupil. Říkal, že jsi měla včera narozeniny." Možná to bylo tím, že včera řekl, že je Melody hluchá, takže se Caleb stále cítil trochu trapně. Zaváhal. Pak ztišil hlas a řekl: "Slečno Wardolfová, vy jste měla včera taky narozeniny? Dovolte mi, abych vám popřál všechno nejlepší. Ještě něco musím udělat, takže se vrátím do své kanceláře. Dobrou chuť k dortu." Po těchto slovech se otočil a odešel, jako by se bál, že ho Melody zavolá, aby ho zastavila. Tiffany byla také na sesterně. Jakmile Caleb odešel, okamžitě přišla a řekla: "Mel, měla jsi včera taky narozeniny?" Melody přikývla. Tiffany řekla: "Tak proč jsi včera nic neřekla..." Ani to nestihla doříct, než si náhle uvědomila situaci a přestala mluvit. Včera všichni slavili Krystaliny narozeniny. Nikdo si Melody vůbec nevšiml. Tiffany si konečně uvědomila, proč měla Melody včera tak špatnou náladu. Každý by byl naštvaný, kdyby si nikdo nevzpomněl na jeho narozeniny a on by měl přesto vesele slavit narozeniny někoho jiného. V takové situaci by se nikdo necítil šťastně. Tiffany se však podívala na dort, který tam stál, a zamrkala. Opatrně se zeptala: "Mel, proč by ti doktor Chesson objednával dort dnes?" To, že ostatní nevěděli o Melodiných narozeninách, se dalo pochopit. Jeremy byl však Melodin snoubenec. Zapomněl i on? Přesto včera objednal dort pro Krystal. Tiffany se na ni tázavě podívala, až to bylo příliš zřejmé. Melodině se zachvěla víčka. Stiskla rty k sobě, narovnala záda a chvíli mlčela, než pomalu promluvila. "Včera bylo na našem oddělení opravdu rušno. Řekla jsem mu, ať ten dort tehdy neobjednává." Byla to očividně výmluva, ale Melody nemohla přijít s ničím jiným. Naštěstí na ni Tiffany netlačila. Melody chtěla odvést Tiffanyinu pozornost, a tak řekla: "Když už jsi tady, vezmi ten dort a poděl se s každým. Dejte si ho společně." "Jasně!" Tiffany se usmála, když otevřela krabici. Ztuhla však, když uviděla, co je uvnitř. Jeremy objednal Melody mangový dort. Každý na sesterně věděl, že je Melody alergická na mango. Jednou někdo mango přinesl a Melody snědla jen malý kousek. Skončila celá pokrytá kopřivkou. Melody také uviděla mangový dort. Zorničky se jí stáhly a ruce se jí pomalu zatínaly v pěst. Její srdce se náhle cítilo prázdné. Na mango byla alergická už od dětství. Mnohokrát se o tom zmínila před Jeremym. Nemohla uvěřit, že by si to nepamatoval. Tiffany se podívala na dort. Nebyla si jistá, co má dělat, a mohla se jen váhavě podívat na Melody. Melody nedokázala popsat, jak se cítí. Neměla ani energii na to, aby se vymlouvala. Po chvíli se jí podařilo chraplavě říct: "Tiffany, běž se o něj podělit s vrchní sestrou a ostatními. Musím zkontrolovat infuze pro pacienta na lůžku číslo 4." Byla to očividně výmluva, jak utéct, ale Melody se o to teď nemohla starat. Otočila se a šla dolů. Když byla daleko od zápachu dezinfekce, měla pocit, že může znovu dýchat. Ten prázdný pocit v hrudi se nedal popsat. Byl bolestivý a ohromující. Nezůstala v nižším patře dlouho. Po několika minutách se vrátila na oddělení. Zkontrolovala infuze pro pacienta na lůžku číslo 4. Jakmile se ujistila, že je vše v pořádku, odešla. Jakmile vyšla z pokoje, narazila na Jeremyho a Krystal, kteří vystupovali z výtahu. Už bylo jaro. Sluneční světlo pronikalo velkými okny na chodbě a dopadalo přímo na Jeremyho. Neměl na sobě bílý plášť, ale jednoduchou bílou košili. Byl vysoký a štíhlý, ale ne křehký. Rukávy měl vyhrnuté k loktům, odhalovaly dobře definovaná předloktí, která naznačovala jeho sílu. Melody se na chvíli zastavila, chtěla se jim vyhnout, ale Jeremy si jí už všiml. Zvedl pohled a jeho tmavé oči spočinuly na ní. Promluvil tichým hlasem. "Melody." Melody trochu ztuhla a nepohnula se. Jeremy se mírně zamračil. Udělal dlouhý krok vpřed a šel přímo k ní. Melody zachytila jeho čistou a chladivou vůni. Jeremy se na ni podíval a promluvil bez velkých emocí. "Caleb ti ten dort vynesl nahoru." "Jo." Melody otupěle přikývla. Neprojevila žádnou jinou reakci. Jeremy nečekal, že bude reagovat takhle, a zdál se překvapený. Chvíli se na Melody díval, pak změnil téma. "Ve tři hodiny je operace. Připrav se." Melody asistovala u všech Jeremyho operací, protože s ním dokázala pracovat nejlépe. Melody přikývla. "Rozumím." Jeremymu z nějakého důvodu nebylo s Melodinou reakcí trochu příjemně, ale nedokázal přesně určit proč. Odmávl to. Melody sledovala Jeremyho, jak se chystá odejít. Na vteřinu zadržela dech, pak najednou řekla: "Jeremy." Zastavil se a otočil se, aby se na ni podíval. Melody se cítila úzkostlivě. Cítila sucho v krku, ale přesto se chtěla zeptat: "Vybral jsi ten dort sám?" Její oči byly jasné a vytrvalé. Čekala na jeho odpověď.