Jeremy se před Wardolfovými choval vždy s dokonalou noblesou. Nebyl pro to žádný zvláštní důvod, kromě toho, že to byli rodiče Cheryl. Cheryl Wardolfová byla biologická dcera Wardolfových a starší sestra Melody. Také to byla ona, kdo měl být zasnoubený s Jeremym. Nicméně, zemřela při nehodě v předvečer zásnubní oslavy. Jeremy a Cheryl kdysi byli pár, kterému každý záviděl. Poslední dobou panovalo deštivé období. Melody mírně zmokla během krátkého okamžiku, kdy po vystoupení z auta otevírala deštník. Instinktivně se zachvěla, když vstoupila do vyhřátého soukromého pokoje. Přistoupila ke svým rodičům a uctivě je pozdravila. Její adoptivní matka, Laura Ludenová, ji ignorovala, zatímco Andrew lhostejně řekl: "Když už jsi tady, posaď se." "Dobře," odpověděla Melody pokorně, než se vydala sednout vedle Jeremyho. Nicméně, sotva se posadila, když se ozval Laury nespokojený hlas. "Posadila ses jen proto, že ti to řekli? Myslíš, že je tady pro tebe místo?" Melody ztuhla. Jeremy jí tím svým bezcitným tónem připomněl: "Krystal je zpátky." Zmatený výraz přeběhl Melodyiným obličejem. Chystala se zeptat, když se za ní ozval zvuk vysokých podpatků klapajících o podlahu. Laura se postavila, s velkým úsměvem na tváři. "Už jsi skončila s telefonátem, Krys? Pojď sem. Můžeme je požádat, aby nám už začali servírovat jídlo." Za ní se ozval svěží, příjemně znějící hlas. "Promiňte, můžete se pohnout? Stojíte mi v cestě." Melody se opožděně otočila, jen aby v okamžiku zamrzla na místě, když uviděla, kdo za ní stojí. Žena, která tam stála, byla vysoká a ohromující, ale její úhledné mikádo způsobilo, že její nápadně krásná tvář vypadala o něco chladněji. Nicméně, co Melody zmrazilo, bylo to, že se tato dáma velmi podobala Cheryl. Krystal Finniganová, dotyčná dáma, se lehce zamračila. Pravděpodobně kvůli tomu, jak okatě na ni Melody zírala. "Tohle je moje místo," řekla chladným hlasem. Melody se konečně probrala a uprostřed toho všeho se jí spojily souvislosti. Cheryl měla mladší dvojče, které se ztratilo, když bylo velmi malé. Teprve nedávno ji Andrew přivedl zpět. Melody dál zkoumala Krystal. Její tvář byla tak podobná Cheryl, že to nešlo popřít. To, a Laury postoj, vše objasnilo. Laura začínala být netrpělivá. "Proč ještě stojíš v cestě? Jsi tak nevšímavá." Melody sklopila zrak a reflexivně udělala pár kroků zpět, přenechávajíc své místo Krystal. Krystal pak prošla přímo kolem Melody a posadila se vedle Jeremyho. Melody se podívala na Jeremyho a pootevřela rty, chtěla něco říct. Nicméně, Jeremy se na ni podíval tak apaticky, že mohla jen spolknout svá slova zpět. Jeremy s ní nikdy neměl trpělivost, takže se přirozeně nestaral o trapnou situaci, ve které se nyní ocitla. Také by se neobtěžoval jí cokoliv vysvětlovat. Připadalo mu to jako potíž. Regallo Villas byl majetek Wardolfových a tento soukromý pokoj byl speciálně vyhrazen pro ně. Když Cheryl ještě žila, byli v rodině čtyři lidé. Když Cheryl zemřela, přidal se k nim Jeremy. Andrew neměl rád, když byla prázdná místa, takže v pokoji byly vždy jen čtyři židle. Nyní, když Andrew, Laura, Jeremy a Krystal seděli, Melody mohla jen bezmocně stát stranou. Bez Andrewova slova se neodvážila ani odejít. Melody vypadala úplně nemístně, obklopena bohatstvím svého okolí. Nicméně, zdálo se, že nikdo jejího nepohodlí nevšímá. Laura měla oči jen pro Krystal. Dívala se na Krystal, její pohled byl prosáklý lítostí a náklonností. "Krys, je mi tak líto všeho, čím sis musela za ty roky projít. Nikdy jsme tě nepřestali hledat, za boží milosti." Krystal se ani nepohnula a její tón zůstal lhostejný i přes Laury obavy. "Byla jsem v pořádku. Moji rodiče mě velmi milují." Laura se okamžitě zamlžily oči, ale úsměv jí zůstal. "Je to všechno díky Jeremymu. Narazil na tebe, když cestoval na svou konferenci. Kdyby tě nepřivedl zpět, abychom udělali test otcovství, kdo ví, jak dlouho bych musela čekat, než bychom se konečně shledali." "Ano, byla to docela náhoda," odpověděl Jeremy nonšalantně. Po chvilce ticha dodal: "Jsou si velmi podobné." Pokud jde o to, koho "oni" znamenali, všichni to velmi dobře věděli. "Skutečně." Laura se zasmála. "Nicméně, stále ti chci poděkovat. Byla jsi kvůli Krys v posledních dvou týdnech nebo tak zaneprázdněná. Slyšela jsem, že sis dokonce zažádala o dovolenou z nemocnice a vynechala důležitou schůzi. Doufejme, že tě to moc neovlivní." Jeremy byl netečný. "Byla to jen malá schůzka. Na tom nezáleží." Tucet myšlenek se Melody honilo hlavou a sevřela pěsti tak pevně, že se jí nehty zařezávaly do dlaní. Bylo to poprvé, co slyšela Jeremyho říct, že práce není tak důležitá. Vždy byl pečlivý, zvláště pokud jde o jeho práci. Mohl být náročnější než primář neurochirurgie. Lidé často říkali, že je jako stroj, který se nikdy neunaví. Za všechny ty roky, co pracoval v nemocnici, si nikdy nevzal dovolenou ani nebyl nepřítomen. Jak se ukázalo, nebyl na konferenci po ty dva týdny nebo tak, kdy byl pryč. Místo toho se zabýval přivedením Krystal domů. Takže, stále existovaly věci a lidé, kteří byli pro něj důležitější než práce.