ARABELLA. Zírám mu do očí a jeho pohled je něžný, jak na mně spočívá. Překvapí mě, když řekne: "Promiň." Oči se mi rozšíří a sleduji, jak se mu v hrdle nepatrně zatřese ohryzek, zatímco mi upřeně hledí do očí. "Co? Proč?" zeptám se a on odpoví: "Myslel jsem, že by to bylo správné říct. Jsi v tomhle kvůli mně, že?" "Ne," odpovím a když zamračí oči, dodám: "Možná trochu, ale není to jen tvoje vina."