ARABELLA. „Lehni si,“ řeknu Alexandrovi a podkládám mu polštář za záda. Zavrtí hlavou. „Postarám se o sebe sám, Arabello.“ „Nebuď paličatý. Drž hubu a lehni si,“ zavrčím a on se uchechtne, že mě konečně poslechl. „To bylo hrubé,“ poznamená, když mu beru ruku z polštáře, a já pokrčím rameny. „Ale nutné.“ Sehnu se a vyždímám namočený ručník, abych se ujistila, že z něj vymačkám každou kapku, než mu