ARABELLA.
Netušila jsem, co se bude dít, když Alex navrhl, ať se vytratíme ze školy, ale rozhodně jsem nečekala, že skončíme na lavičce v tichém parku, kam nás odvezl.
Kousek od nás pobíhá pár dětí, smějí se s rodiči, a pod stromy se tulí zamilované páry, dělají ty svoje věci, asi.
Ohlédnu se po Alexovi. Ruce má založené na hrudi, hlavu zakloněnou k nebi a oči zavřené.
"Co tady vlastně děláme?" ze
















