VERONICA.
Kráčím po chodbě po skončení poslední hodiny. Byla jsem si jistá, že tam Sama najdu, ale nebyl tam.
Odemknu telefon, abych zjistila, jestli mi odepsal, ale nic. Povzdechnu si a pohledem spočinu na pečlivě zabalené svačině, kterou držím v ruce.
Chtěla jsem mu ji nechat dřív, než budu mít zase školu, ale nikde není.
Jdu dál chodbou a zabočím za roh. Vzápětí ale couvnu zpátky za zeď, když v
















