ARABELLA. Zamračím se, když roztáhnu ruce po posteli. Otisk Alexandrova těla je ještě lehce znát, takže musel odejít před chvílí. Proč ale zmizel, aniž by mě vzbudil? A takhle brzy? Promnu si oči, přitáhnu si peřinu k hrudi a posadím se opřená o čelo postele. Pohledem přejedu po pokoji. Alexovy věci jsou poházené po zemi. Pak zaslechnu zavrzání dveří od koupelny. Otočím se a uvidím Alexe vycházet.