Náhle, zcela náhle, je toho všechno moc. Propukám v pláč, znovu si zabořím obličej do dlaní, ramena se mi třesou vzlyky, zatímco brebentím do dlaní. Začínám plakat tak moc, že se ani nemůžu nadechnout, a pak panikařím, protože vím, že se na mě ti drsní mafiáni dívají jako na idiota. Ale upřímně, to mě ani nezajímá – protože Christian se mě ptá, jestli chci zachránit život Stevenovi, muži, který se