Po odchodu Frankieho trochu usínám, plná starostí a otázek, a když se probudím, slunce je už mnohem výš. Zatřesu hlavou, zamrkám, abych zahnala spánek, a podívám se na druhou stranu postele. Přikrývky jsou skutečně rozházené – a na polštáři je jasný důlek, kde Frankie v noci spal.
Takže. Nebyl to sen, že ne?
Povzdechnu si a vstanu, jdu do koupelny připravit se na den, snažím se tyhle znepokojivé m
















