S šokem zírám na ty dva muže a tisknu si peníze k hrudi. „Co – co to sakra říkáte!?" „Tvůj malej frajírek,“ řekne ten menší, ušklíbne se a odstrčí Anthonyho, když se mi snaží dostat na stranu. „Prodal tě Donu Bonettimu jako součást svýho dluhu.“ „Cože!?" vykřiknu a vyskočím na nohy. Do nevěstince!? Snaží se mě donutit pracovat jako prostitutku!? Couvám, zády se opírám o pult vzadu za barem. „Musí to bejt omyl – máte špatnou holku –“ „Ne, nemáme,“ řekne ten první, natáhne se a chytí mě za ruku. „Iris Scottová? Jo, tvůj kluk Steven nám ukázal fotku. Poznali jsme tě hned, jak jsi vstoupila na pódium.“ Nakloní se teď blíž a zírá mi do obličeje. „Taky víme, kam chodíš do školy a kde bydlí tvoje nejlepší kamarádka – takže se ani nepokoušej utéct.“ „Tady,“ řekne ten druhý a strčí mi k obličeji telefon, video už hraje. Moje pozornost se okamžitě upne na obrazovku, protože poznávám ten hlas, co slyším. Zalapám po dechu, když si uvědomím, že je to Steven. Nakloním se dopředu a zírám na video, na kterém Steven sedí na gauči. Brečí, míří na něj zbraň a prosí ty dva muže, co před ním stojí – ať si vezmou, co chtějí, jen potřebuje víc času. Vyvalím oči, když z jeho úst vypadnou další slova, protože jim nabízí mě. Steven jim řekne všechno, že jsem striptérka a kde pracuju. Když jim řekne, kolik peněz každej měsíc vydělám, zvedne jim to obočí. Jeden z mafiánů na obrazovce telefonuje – možná potvrzuje ty detaily? Nevím. Ve videu Steven žvaní dál a odhaluje informace, který mě šokujou až do morku kostí. Stevenovy podnikatelský aktivity jsou jenom fasáda. Tajně dělal nějaký zadní vrátka v účetnictví pro mafii. Ale on ty mafiánský prachy zpronevěřil, myslel si, že může nakupovat a prodávat kryptoměny, aniž by si toho všimli, a nechat si ty zisky pro sebe! Najednou všechno dává smysl – Steven trval na tom, abychom si fakt rychle našli novej byt, Steven zůstával pořád doma, Steven pil víc, Steven mi dovolil vydělávat peníze na splacení jeho dluhu, zatímco on sedí doma a celej den zírá do počítače... „Ona je – ona je taky panna!“ vyhrkne Steven ve videu, jeho oči jsou šílený. „To bude mít větší cenu, ne? Můžete jako – vydražit její panenství nejvyšší nabídce!“ Zrudnu a z mých rtů vyjde rozzlobený výdech, nejen proto, že to je lež, ale proto, že se můj kluk ve skutečnosti snaží vylepšit ten obchod! Nejenže za mě Steven nebojuje – on se snaží z toho vytřískat víc tím, že přesvědčí tyhle mafiány, že mám větší cenu! Ve videu ten mafián skončí ten telefonát a kývne na chlapa se zbraní. Pak se všichni tři dohodnou na tý dohodě. Já – celá já, navždy, aby si se mnou dělali, co chtějí – za polovinu Stevenova dluhu. Zblednu, protože buď mě Steven prodal za pár tisíc, nebo má mnohem, mnohem větší dluh, než jsem si myslela. „To stačí,“ štěkne ten menší chlap přede mnou a vytrhne mi telefon, zatímco ten velkej mě chytí za ramena. „Jdeš s náma, hezká holko. Čas jít do práce.“ „Dejte ode mě ruce pryč!“ křičím a snažím se kopat, vytrhnout se – cokoliv. „Je jednadvacátý století! Nemůžete jen tak kupovat holky od jejich kluků! To je směšný –“ Zapištím a zatlačím mu silně na hruď. Ten velkej se podívá na toho menšího, když vidí, že jsem šílená, že nepůjdu v klidu. „Sežeň toho šmejda na telefon.“ Najednou se mi před očima objeví Stevenův Facetime. „Stevene!" zalapám po dechu, když se na obrazovce objeví jeho obličej. „Co – co se děje!? Řekni těm chlapům, ať mě nechaj bejt! Já –“ „Iris,“ povzdechne si Steven, ale ošklivý, malej úšklebek v jeho hlase mi vezme dech. Zůstanu dokonale zticha a zírám na něj. „Říkal jsem ti, že tvoje špinavý peníze stejně nechci – ale tys trvala na svým. Sama sis vykopala hrob.“ Moje krev úplně ztuhne a vymaže i ten strach z mých žil. „Řekni jim, ať mě nechaj bejt, Stevene,“ zavrčím a zírám na něj. „Jestli nechceš moje špinavý peníze, fajn, ale já nehodlám platit ani cent na tvůj špinavej dluh –“ „Proč si nejdeš pobrečet k tomu ‚starýmu kamarádovi‘, se kterým si pořád píšeš,“ štěkne Steven, jeho hlas je ošklivej. „On tě z toho dostane, že jo?" Nakloní se dopředu k tý kameře. Spadne mi čelist, protože – myslím tím, že jsem Stevenovi tolikrát říkala, co pro mě znamená moje dětství s Christianem, jak moc mi chybí. Ale nikdy jsem nečekala, že mi to takhle omlátí o hlavu. „Jak jsem si myslel,“ řekne Steven a protočí očima. „Jsi jenom děvka, Iris. Pořád sníš o svý dětský lásce, víc oddaná vzpomínce než mně. Kdybys mě opravdu milovala, šla bys s těmahle chlapama dobrovolně, abys mi pomohla splatit tenhle dluh! Hádám, že to byla taky lež. Vždycky jsem věděl, že jsi kurva – že pracuješ v tom strip klubu, protože se ti líbí, jak tyhle šmejdy vzrušuješ –“ „Drž už sakra hubu, Stevene,“ štěknu a k mýmu překvapení to udělá, otočí se zpátky k telefonu a zírá na mě. Protože s ním nikdy, nikdy nemluvím takhle. „Alespoň Christian by se ke mně nikdy takhle nechoval. Ale já tě za tohle donutím zaplatit,“ zasyčím, „i kdyby to byla poslední věc, kterou kdy udělám.“ „Jo, jo,“ řekne ten chlap, co mě drží, a trhne mě od telefonu. „To stačí – pojď, jdeme.“ Ten menší ukončí hovor a ten velkej mě začne odvádět, ale já kopu a křičím a dožaduju se, aby ode mě dali ty svý zatracený ruce pryč. Najednou se ozve zvuk praskající zátky od šampaňskýho a zalapám po dechu, když mě šampaňský postříká a stéká mi shora. Chlap, co mě drží za ruce, zakřičí a pustí mě, začne si utírat obličej, do kterýho teče proud šampaňskýho – „Ach, moc se omlouvám!“ ozve se Anthonyho hlas. „Jak se to mohlo stát!? Jsem tak nešikovnej!" Ale nemám čas se na Anthonyho podívat, ani se snažit pochopit ten úhybnej manévr, kterej pro mě připravil – protože ten velkej mi pustil ruce. A já sakra utíkám.