Když se druhý den ráno probudím, tak… vůbec netuším, co mám dělat. Tedy, v tomhle luxusním apartmá je naprosté ticho – člověk by si upřímně myslel, že jsem tu sama. Ale… bylo mi přece řečeno, abych zůstala ve svém pokoji. Smím ho vůbec… opustit? Asi pět minut o tom přemýšlím, a pak frustrovaně vydechnu, odkopnu deku a rychle zamířím do koupelny, abych se umyla, než rázně vykročím ke dveřím a chytn