Přisuzuji to svému striptérskému jménu a ztuhnu, když zírám na Dona rodiny Romano jako malá srnka oslněná světly. Pomalu se Donova tvář roztáhne do zlomyslného úsměvu a vidím, že se mu můj strach líbí – možná se mu líbí, když jsou jeho ženy s koleny u sebe a třesou se.
Něco na tom uvědomění – nevím co, ale donutí mě to zvednout bradu na protest.
Jeho úsměv se prohloubí.
Ale ruka se mi ovinula kole
















