Stále křičím, když se ohlédnu, vzhůru do temné oblohy, a vidím Christiana, jak tam stojí, udýchaný, déšť mu stéká po vlasech a po tváři.
Dech se mi zatají, když mi dojde, kdo to je – kdo řídil to modré auto –
Ale nemám šanci nic říct, protože mě Christian popadne, vytáhne mě z auta pozadu, jeho ruce mě pevně drží za paže. Zalapám po dechu a snažím se postavit na nohy, když mě Christian vytáhne do
















