Frankie neříká nic, když vystoupím z auta, jen se na mě ušklíbne a zvedne obočí. Neobtěžuji se mu to vysvětlovat, jen se ostýchavě pokrčím rameny, přesunu se na přední sedadlo a vklouznu dovnitř. Jsme rychle na cestě a Frankie vyplňuje jízdu povídáním, vypráví mi základy o Lupě, což je prý velmi nóbl malý bar. Dnes budu pracovat na obědové směně, to je jasné, ale Frankie říká, že mám očekávat náva