„Stevene,“ zašeptám a ruka mi okamžitě vystřelí k ústům. Protože i když má hlavu zakrytou nějakým pytlem od brambor, vím, že je to on, jak ho vlečou se svázanýma rukama za zády, klopýtá o boty, co jsem mu koupila k Vánocům. Christian okamžitě jedná, staví se přede mě, natahuje ruku, aby mě zastavil – jako by se Steven, držený dvěma muži, kteří ho podpírají pod pažemi, chystal mě chytit. „Co to kur