Celý den jsem mimo, emočně rozhozená. Frankie si toho hned všimne v autě, když se nezasměji jeho vtipům, které mě obvykle rozesmějí a rozchechtají. Ale celou cestu jsem o moment pozadu, mlčím, když bych se měla smát, zírám do prázdna, když bych mu měla věnovat pozornost. "Jsi v pohodě, Iris?" zeptá se mě, jeho hlas je jemný, když zastavíme na našem obvyklém parkovacím místě u Lupy. Upřímně, to, že