Romano zahajuje výslech rychlými, úsečnými otázkami. Koktám v odpovědích, náhle vděčná Nicovi, že mě dnes ráno prohnal – nutil mě opakovat ten příběh tolikrát, že bych ho mohla odříkat i ve spánku. Uvědomím si, náhle, že mě na tohle připravoval – a že mě Romano vystrašil naschvál, aby zajistil, že budu mimo, až sem vejdu.
Když dokončím odpovídání na všechny jeho otázky, zeptá se na ně znovu, tento
















