Trvá minimálně dalších patnáct minut, než začnu uvažovat o tom, že bych se mohla zvednout z podlahy. Torin zůstává celou dobu se mnou a jeho ruce zůstávají jako železo kolem mých, dokud si není jistý, že si neublížím. „To bylo hrozné,“ otřesu se. Tohle už rozhodně dělat nebudu. Torin přikývne. „Ano. Má to tak být. Máš štěstí, že jsi vystoupila jen na vteřinu. Čím déle jsi venku, tím déle bolest tr