Pustím nohy ze židle, abych seděla správně, už se necítím tak pohodlně jako před chvílí. Opravdu si to Torin myslí? Že mě VLASTNÍ? Souhlasila jsem, že pro něj budu pracovat, souhlasila jsem, že tu zůstanu pro JEHO klid v duši i pro svou vlastní bezpečnost. To ale neznamená, že mu patřím!
"Promiň? Co jsi to právě řekl?" zeptám se s výhružným tónem. Torin ztuhne a přísahám, že vypadá vyděšeně.
"Co?
















