Přistoupím k Torinovi a poklepu mu na ruku, abych upoutala jeho pozornost. Pohlédne na mě a vidím zklamání v jeho zatnuté čelisti. Jo, takhle si od něj fakt nikdo drinky nekoupí. Vypadá dost děsivě, i když NENÍ frustrovaný a naštvaný. „Nech mě to zkusit. Nemyslím si, že jen tak postávat a mračit se na všechny nás někam posune. Proč si nesedneš… Tamhle?“ Ukážu na prázdné místo na konci baru. Je to