Jakmile jsem v posteli, propukne u mě ta největší záchvat pláče ze všech. Brečím, dokud mě nepálí oči a nebolí plíce. Vyplakávám všechny slzy, kterým jsem se tento uplynulý týden vyhýbala. Vzlykám pokaždé, když jsem se bála nebo byla zmatená. V zoufalství buším hlavou do polštáře. Jedna věc byla uvězněná jako host. Rozhodla jsem se tu být, protože mě to udrží v bezpečí, měla jsem k tomu dobrý důvo
















