Zrovna jsem dokončila Torinovi drink, když zaslechnu, jak si někdo něco mumlá pod nos. „Vypadá to, že ten démon si svého malého lidského mazlíčka pěkně ochočil.“ Prudce se otočím a snažím se zjistit, kdo to řekl, ale neslyším KOHO. Upřímně řečeno, bylo to tak potichu, že kdyby v místnosti nebylo hrobové ticho, nikdy bych to nezaslechla. Spadne mi čelist a Torin si všimne mé reakce. Chystá se vstát