Probudím se v Torinových pažích, stojí nade mnou u postele a zdá se, že něco luští. Trochu zasténám a zavrtím se, on si mě lépe přidrží. „Je nějaký důvod, proč tu stojíme?“ zeptám se, ještě trochu mimo. Mám milion věcí, kvůli kterým bych mohla šílet, ale ještě nejsem připravená se s tím vypořádat, takže na to prostě zatím nebudu myslet. „Chtěl jsem tě uložit do postele, ale ty jsi… No, asi by ses