Jackson se zamračí.
„Zase se chovám jako idiot, že?" řekne provinile a já pokrčím rameny.
„Trochu jo," řeknu s polovičním úsměvem.
„Promiň. Už se stahuju," slíbí a já kývnutím přijímám jeho omluvu. Ještě chvíli si povídáme. Jackson slíbí, že se brzy zastaví v baru, aby pozdravil, a pak odejde. Vracím se do Torinovy kanceláře. Dveře jsou stále otevřené a on se na mě podívá, když se blížím. Usmívám
















