Torin na mě zamrká. Už jsem si stihla odvodit, že to znamená, že jsem ho nějak zaskočila. Nevím ale, jestli mrká proto, že si myslí, že jsem blázen, když ho zvu na večeři, NEBO proto, že jsem blázen, když si myslím, že by se mnou vůbec chtěl jíst. Vypadá úplně zmateně.
„Chceš, abych s tebou povečeřel?" zeptá se Torin. Možná mě špatně slyšel?
„Jo. No, vlastně jsem se ti chtěla omluvit za to, že jse
















