Muž na druhém konci drátu, Hayes, byl gauner, co měl na starosti tuhle část Jižního Města. Všechny špinavosti před i po Sabrinině uvěznění šly přes Hayese. Rodina Lynnů s Hayesem jednala už několikrát. Selene si řekla, že tentokrát to vezme ve velkém. Původně rodina Lynnů nechtěla Sabrinu zabít před Seleninou a Sebastianovou svatbou. Báli se, že by to způsobilo obrovský skandál a ohrozilo svatbu. Ale byl tu ještě jeden důvod. Selene chtěla Sabrině osobně sdělit, že veškeré štěstí, které teď má, si vykoupila Sabrinina tělem. Selene chtěla Sabrinu dohnat k zuřivosti. Ale teď už jí na ničem nezáleželo. Chtěla, aby Sabrina zemřela! Chtěla ji mrtvou, a to hned! Hayes na druhém konci rovnou chtěl deset milionů dolarů. Selene byla v šoku: „Hayesi! Nemáš trochu moc velký apetit?" Hayes se ale zlomyslně rozchechtal. „Já vím, koho chceš, abych se o něj postaral. Nejenže ti pomůžu udělat čistou práci, ale taky se postarám, aby skončila hodně špatně. Tvoje nenávist se tím uspokojí, ne? A jestli chceš, můžeš se na to mučení i sama podívat. Nemyslíš, že to za tu cenu stojí?" Selene okamžitě souhlasila. „Dobře. Když deset milionů, tak deset milionů." I když to pro rodinu Lynnů nebyla malá částka, Selene si představovala, jak se brzy provdá za Sebastiana a stane se paní domu u Fordů, takže jí těch deset milionů vůbec nevadilo. Když se s Hayesem dohodla, Selene zavěsila a ušklíbla se. „Sabrino! Všechno, co ti mělo patřit, je moje, moje! Splnila jsi svůj účel, takže táhni do pekla, chcípni!" Selene se zlomyslně ohlédla na restauraci Cloudella a rychle odešla. Zrovna ve chvíli, kdy Sabrina tlačila Grace na invalidním vozíku ven z restaurace. „Mami, nemohla bys dneska přijet domů?" zeptala se Sabrina. Věděla, že to není možné, ale musela se zeptat. Grace byla tak vážně nemocná, že i na svatbu ji musel doprovázet zdravotnický personál a doktor jí dovolil být venku jen tři hodiny. Po třech hodinách se musela okamžitě vrátit na oddělení. Grace s úsměvem zavrtěla hlavou: „Ale no tak, holčičko, dneska máš svatbu se Sebastianem. Měla by sis to s ním užít o samotě, proč bych vám měla překážet? Nechám se odvézt personálem zpátky do nemocnice, budu v pořádku. Vy se Sebastianem jeďte rovnou domů." „Dobře, mami." Sabrina sledovala Grace, jak nastupuje do auta. Nespustila z ní oči, dokud auto neodjelo. Když se otočila, Sebastian už byl pryč. Sabrina se hořce usmála. Koneckonců, byla to jen dohoda. Dělal to jen proto, aby potěšil matku. A Sabrina to dělala, protože Grace byla jediný teplý bod v jejím životě. Bez ohledu na to, jaká nedorozumění s ní Sebastian měl, bez ohledu na to, jak byl drsný nebo chladný, doprovodí Grace na její poslední cestě. Sabrina si vlekla dlouhé svatební šaty chodbou a zamířila do šatny. Několik členů personálu se na ni podívalo zvláštně. Sabrina vběhla do šatny, ale nenašla tam svoje věci na převlečení. Přistoupil k ní jeden z personálu a zeptal se: „Co hledáte?" „Já… kde mám oblečení?" zeptala se Sabrina. „Cože?" „Černou pouzdrovou sukni a bílou halenku, trochu špinavou…" „Aha, to? Mysleli jsme, že je to odpad, tak jsme to vyhodili." Sabrina oněměla. Jak má odejít a jet autobusem, když se nemůže převléknout do normálního oblečení? Přece nemůže jet autobusem ve svatebních šatech a křišťálových botách, ne? Vytáhla telefon a chtěla zavolat Sebastianovi, ale nezvedal to. Sabrina seděla sama v sále ve svatebních šatech a nevěděla, kam má jít. Ještě před hodinou byla krásná nevěsta, kterou jí všichni záviděli, ale teď se z ní, stejně jako ze Selene, stala v restauraci legrace. Vzala telefon a napsala Sebastianovi zprávu. [Nechceš, abych se vrátila k tobě? Poraď mi, prosím.] Sebastian na zprávu neodpověděl. Sabrina čekala v restauraci celé dvě hodiny. Začínalo se stmívat a vypadalo to, že bude muset jet ve svatebních šatech autobusem zpátky k Sebastianovi. Když se chystala vstát, ozval se zdvořilý hlas: „Slečno Scottová, pan Sebastian má neodkladné záležitosti, takže už odjel. Mám vás odvézt domů." Když Sabrina uviděla Kingstona, Sebastianova asistenta, konečně s úlevou řekla: „Dobře." Když se vrátila k Sebastianovi, v obýváku bylo ticho, takže usoudila, že už šel spát. Sabrina se chystala jít do ložnice a převléknout se ze svatebních šatů, když si najednou všimla smaragdově zeleného náramku, který jí Grace dala na zápěstí. Ten náramek má dost velkou cenu. Sabrina by nikdy nebyla tak naivní, aby si myslela, že jí ten náramek Sebastian dal. Sundala si ho, postavila se přede dveře Sebastianovy ložnice a zaklepala, ale neozvalo se nic. Sabrina zaklepala znovu, ale dveře se samy otevřely. Sabrina je opatrně otevřela a podívala se dovnitř. Sebastian v ložnici nebyl. Ještě se nevrátil. Sabrina si myslela, že Sebastian je teď asi u Lynnů a utěšuje Selene. Chtěla se otočit a odejít, ale usoudila, že tak cenný náramek by mu měla co nejdřív vrátit, aby ho uschoval. Vešla dovnitř a položila náramek na Sebastianův noční stolek. Když se vracela ke dveřím, aby odešla, zjistila, že nejdou otevřít. Na chvíli zpanikařila. Prohlédla si kliku, jestli tam není nějaký skrytý zámek, ale nic nenašla. Dveře vypadaly jako normální dveře do pokoje a na klice nebyl žádný skrytý zámek, tak proč nejdou otevřít? Silně tlačila a tahala. Dveře se ani nehnuly, ani když na kliku tlačila vší silou. Sabrina se celá zpotila, ale stejně je nedokázala otevřít. Nezbylo jí nic jiného, než se vrátit k Sebastianovu nočnímu stolku. Chtěla otevřít zásuvku a podívat se, jestli tam není klíč nebo karta. Ale když zásuvku otevřela, vystřelila z ní lesklá dýka a zamířila přímo na ni. „Ach…" Sabrina byla v šoku a hrůze, zbledla jako stěna. Ale nic se nestalo. Dýka se jen dotkla Sabriny a pak se odrazila zpět. Zaryla se do zdi a nad ní byl nápis. Sabrina si ho všimla, až když se zadívala pozorněji. „Poprvé to bylo jen varování. Jestli se ještě něčeho v pokoji dotkneš, zabiju tě." Sabrina se vyděsila. Oblil ji studený pot a nemohla se ani udržet na nohou. Sotva se vzpamatovala z šoku a chtěla se přidržet postele, ale když se skoro dotkla peřiny, rychle stáhla ruku. Netroufla si na nic sáhnout a mohla se jen krčit v koutě u dveří. Myslela si, že je s ní konec. Až se Sebastian vrátí, nenechá ji naživu, i kdyby ji nezabily skryté zbraně v jeho pokoji. Schoulila se v koutě, objala si kolena a bezděky usnula. Sebastian, který se vrátil pozdě v noci, si hned všiml, že se někdo dotkl jeho dveří. Zpozorněl, prudce je otevřel a uviděl ženu schoulenou v koutě.