Sabrina nevěděla, co má říct. Sebastian byl samotář, a tak Sabrina obvykle jedla venku. I proto teta Tianna nechodila tak často. Nečekala, že ji najde čekat v jídelně. Teta Tianna se usmála, přinesla z kuchyně malý hrnec a už cestou říkala: „Tohle kuře je čerstvé z mé vesnice, dusilo se celé odpoledne. Zkus ho, je horké, rovnou ze sporáku.“ Sabrina se usmála. „Dobře, děkuju, teto Tianno.“ Už dlouh