Sebastian se za ní díval, jako by ho opařila.
Následující den.
Sabrina vstala jako vždy s kuřaty, opláchla si obličej a už se chystala vyrazit, když vtom zaslechla za zády hluboký hlas.
„Počkej.“
Sabrina se otočila a uviděla Sebastiana. V obleku, naleštěných kožených botách a s aktovkou v ruce. Vrhla na něj nechápavý pohled.
„Dnes ráno jedeme za mojí matkou do nemocnice,“ řekl Sebastian tiše.
Sabr
















