Sebastian ani na Sabrinin křik neodvrátil chladný pohled. Měřil si ji s kamennou tváří. Sabrina Sebastiana vztekle odstrčila, popadla župan a divoce se do něj zahalila. V mžiku zmizela v malé světnici pro hosty.
Jakmile za sebou zavřela dveře, po tvářích se jí začaly valit slzy.
Ten pocit hanby... jen ona sama věděla, jak moc dusí.
Zápěstím si otřela slzy, které nedokázala zastavit, a když se chtě
















