„Mistře Sebastiane…“ Selene se chtělo usedavě plakat, ale neodvážila se to. Její tvář tak vypadala ještě žalostněji. „Vím, že mě nemáte rád. Sama jsem se k vám vnucovala, i když jsem na vás neměla nárok. Už se vám nebudu plést na očích.“
Otočila se k odchodu.
Sebastian ji nečekaně chytil za paži.
Selene mu byla čím dál tím víc odporná.
Přesto cítil jistou zodpovědnost. Kdysi mu zachránila život vl
















