Potom... „Ty lívance jsou tak dobré, Hannah,“ řekl Felix s pusou plnou borůvek. Tou dobou už jedl třetí. Já byla teprve u prvního a zároveň posledního. Hannah se usmála a přidala mu na talíř další. „Pohni,“ podíval se na mě Felix, „přijdeme pozdě do školy.“ Přikývla jsem a těžce žvýkala. Snídaně pro mě byly utrpením. Skoro jsem nemohla jíst. Fyzicky jsem prostě nedokázala polknout jídlo před desát